Jdi na obsah Jdi na menu
 


O alergii a sibiřských kočkách

6. 7. 2010

Už několikrát jsem narazila na dohady, že Sibiřské kočky, byť jsou chlupaté, by měly být vhodným plemenem i pro alergiky. Sama mám zkušenost, že moje kamarádka s docela silnou alergií na kočky s námi bez problémů cestovala tři hodiny vlakem v jednom kupé. Pak u nás byla také několikrát na návštěvě, nikdy jí oči neslzely, nekýchala, prostě žádnou alergii u ní Kosťa ani Bruňdička nevyvolali. Jak to tedy s tou alergií na kočky vlastně je?

 

Kočičí alergeny

 

Za prvé je potřeba zmínit, že alergie je vždy velmi individuální záležitost a každý lidský organismus může reagovat trochu jinak.

U koček bylo doposud identifikováno 13 sérových proteinů a 8 látek vyskytujících se v srsti, které mohou vyvolat alergickou reakci u člověka. Alergik může být citlivý buď na jednu z těchto látek, nebo na jejich libovolnou kombinaci. Zmíním tu ty nejčastější kočičí alergeny, které se uvolňují z kočičí srsti, s těmi se také nejčastěji setkáte (se sérovými do kontaktu člověk jen tak nepřijde, vyskytují se totiž v krvi a mase koček).

 

Asi 88-95% kočičích alergiků je citlivých na protein s označením Fel d1.

 

20-35% alergií je vyvoláváno kočičím serum albuminem (označení Fel d2), účinek tohoto alergenu se také překrývá s alergií na psy a další zvířata (kožešinová, koně, dobytek, prasata, hlodavce), případně s potravinovou alergií na vepřové maso. Citlivost je ale značně individuální.

 

Přibližně 10% lidem s kočičí alergií vadí protein cystatin (označení Fel d3).

 

A konečně lipocalin (neboli Fel d4) způsobuje alergii asi u 60% kočičích alergiků. Má ale mnohem slabší účinek než předchozí zmiňované látky. Překrývá se s alergií na koně a králíky (asi z 25%).

 

 

Fel d1 – nejvážnější kočičí alergen

 

Tento protein je produkovaný v slzných, mazových, slinných a análních žlázách.

Nejvíc alergenu se produkuje do exkrementů z análních žláz, pokud tedy chcete koncentraci alergenu minimalizovat, měli byste mít kočičí záchod umístěný v dobře větratelné místnosti, případně v nebytových prostorech a používat kvalitní podestýlku, která moc nepráší (v USA se dokonce prodává stelivo s přídavkem extraktu ze zeleného čaje, prý alergeny likviduje velmi účinně, u nás ale nic takového k dostání není).

Mazové žlázy produkují alergen do srsti. Nejvyšší koncentrace Fel d1 je tak těsně při povrchu kůže. Poletující uvolněné chlupy šíří alergen po bytě. Doporučuje se kočku koupat aspoň 2x měsíčně ve speciálním šamponu, který alergeny minimalizuje. Dobré jsou šampony s lanolinem, aloe a ovesnými klíčky, které by měly nahradit přirozenou kočičí mastnotu kožíšku.

Nejproblematičtější je asi produkce Fel d1 ve slinách. Když se kočka myje-líže, Fel d1 ze slin se volně uvolňuje do vzduchu a může alergika dráždit. Při kartáčování a česání kočky alergen také uvolňujete. Doporučuje se před česáním kočku ošetřit speciálním zvlhčovacím roztokem. Na snížení koncentrace volně poletujícího alergenu ve vzduchu jsou účinné čističky vzduchu, případně se vyrábí různé spreje. Pokud budete denně luxovat, koncentraci alergenů také velmi účinně snížíte.

 

Produkce Fel d1 je závislá na pohlaví a produkci hormonů. Kocouři mají všeobecně vyšší produkci než kočky. Zároveň je hladina Fel d1 vyšší v období, kdy jsou kočky více pohlavně aktivní, tedy od března do října. Kastrace produkci alergenu účinně snižuje v podstatě na porovnatelnou hodnotu u koček i kocourů.

Alergen se také více uvolňuje, když je kočka stresovaná.

V domácnostech, kde zrovna kočka odchovává koťata, je ve vzduchu vyšší koncentrace Fel d1. Je to dáno hormonálními změnami u březí/kojící kočky a také tím, že většinou víc oblizuje sebe i koťata.

 

 

Hypoalergenní kočky

 

Jako plemena vhodná pro alergiky se většinou uvádí kočičí plemena Sphynx a Rex. Tyto kočky mají úplně normální produkci kočičích alergenů, ale díky absenci některých vrstev srsti jich uvolňují do ovzduší o trochu méně. Koncentrace alergenu na jejich kůži je ale stejná jako u ostatních koček, ba v záhybech kůže ještě vyšší. (Jestli těmto závěrům dobře rozumím, znamenalo by to, že kočku doma mít alergik může, ale nesměl by se s ní ňuchňat?)

 

V USA se také pomocí genového inženýrství snaží vygenerovat kočku se zrušeným genem nejvážnějšího alergenu Fel d1 (projekt Felix Pets). Je otázka, zda je to vůbec biologicky možné a jestli takové kočky nebudou mít nějaké fysiologické problémy. Firma oznámila, že první geneticky modifikovanou kočku k prodeji bude mít v roce 2008, což se ovšem dosud nestalo.

 

Další americký projekt Allerca se cíleným šlechtěním domácí kočky snažil získat jedince s nízkou produkcí alergenu Fel d1. Předpoklady k nižší produkci alergenu jsou totiž skutečně dědičně. Jedná se však o problematickou dědičnost; protein Fel d1 je kódován dvěma geny, které se dědí v kombinaci, není vyloučen ani výrazný vliv dalších genů „malého účinku“, kterých je hodně a  mohou ovlivňovat třeba další modifikace proteinu nebo míru jeho vylučování. Firma Allerca skutečné výsledky produkce alergenů u svých koček dlouho tajila a naopak pomlouvala, koho mohla včetně konkurence či přírodně hypoalergenních plemen. Nezávislé testování nakonec odhalilo, že kočky prodávané firmou Allerca mají zcela průměrnou produkci Fel d1 alergenu.. Firma ukončila činnost v roce 2015.

 

A konečně existují dvě kočičí plemena, u kterých se ve zvýšené míře vyskytují jedinci s nižší produkcí alergenu Fel d1. Je zajímavé, že obě plemena pochází z Ruska (náhoda nebo ne?). Jsou jimi Ruská modrá a Sibiřská kočka. Tady je potřeba upozornit, že mají hladinu alergenu pouze sníženou (silní alergici na ně stále mohou mít reakci) a že mají sníženou jenom produkci hlavního kočičího alergenu Fel d1; lidé s kombinovanou alergií na koně, králíky a potravinové alergie (vepřové maso, vajíčka) s nimi s největší pravděpodobností budou mít problémy také.

 

 

Sibiřské kočky a hlavní kočičí alergen Fel d1

 

Ne všechny Sibiřské kočky jsou hypoalergenní a mají málo alergenu Fel d1. Rozsáhlá studie z USA pod patronací organizace Siberian Research (http://siberianresearch.com), která sdružuje převážně chovatele ze zámoří a několika evropských chovatelských stanic, otestovala několik set vzorků slin a srsti svých koček. Asi 50% testovaných Sibiřek mělo nižší hladinu Fel d1 než normální kočky. Asi 15% mělo extrémně nízkou produkci tohoto alergenu a při zachování preventivních opatření mohou žít v jedné domácnosti i se silnými alergiky. Dále byla testována i reakce lidí s různým stupněm alergie na hypoalergenní kočky. Z této studie byla sestavena orientační tabulka, která porovnává závažnost alergie a maximální hladinu alergenu, jež jsou alergici schopni tolerovat, aby u nich kočka alergii ještě nevyvolávala a mohla s nimi třeba i spokojeně žít v jedné domácnosti (tabulku najdete na http://kittentesting.com/ - v angličtině).

Je zajímavé, že u Sibiřek s nízkou produkcí Fel d1 se rozdíl mezi kocoury a kočkami stírá.

Produkce je částečně závislá na barvě srsti. Studie zjistila výraznou souvislost mezi stříbřitou/kouřovou barvou a vyššími hodnotami alergenu. Může to být způsobeno tím, že oba geny se nachází na stejném chromosomu, dědí se tedy většinou společně a v zámoří se zrovna vyskytují linie s kombinací stříbřitá ano+hodně Fel d1. Téhle teorii by odpovídal i výskyt několika stříbřitých jedinců s nízkou produkcí Fel d1, kteří se ve studii také vzácně objevili. Buď u nich došlo k prokombinování vloh (proces nazývající se rekombinace) nebo byli z odlišných linií.

V USA, Kanadě a Novém Zélandu se několik chovatelských stanic věnuje cílenému chovu Sibiřek s nízkou produkcí alergenů. Problémy jim dělá složitá dědičnost této vlastnosti. Oba rodiče s extrémně nízkou hladinou Fel d1 ještě nezaručují 100% potomstva se stejnou vlastností, jen nižší pravděpodobnost. Svoje kočky proto testují. Testovat lze přímo koťata, která by si chtěl pořídit budoucí majitel s alergií. Cena testu pro jedno kotě je $300 + $250 za zaslání a zpracování testu, to je dohromady asi 12 000 Kč. Testování lze objednat na stránce http://kittentesting.com/ , kde také najdete tabulku s doporučením pro alergiky jakou kočku - s jak vysokými hodnotami produkce alergenu Fel d1, by si mohli pořídit.

Je tedy otázkou, jak jsou na tom z tohoto hlediska chovy a linie koček v Evropě a v České republice. Hlavně kvůli ceně testů se tímto tématem u nás cíleně nikdo nezabývá.

 
 

 

 

Z DALŠÍCH WEBŮ

REKLAMA